Muž v domácnosti (deník)

Pondelí

JSEM SÁM doma. Zena na týden odjela. Je to skvelý pocit. Velmi príjemná zmena. Myslím si, ze tu prozijeme se psem nezapomenutelný týden. Udelal jsem presný plán a rozvrhl jsem si cas. Vím presne, kdy vstanu, kolik casu strávím v koupelne a kolik prípravou snídane. Propocítal jsem také cas na mytí nádobí, úklid, psí procházky, nákupy a varení. Kdyz jsem odhadl celkový cas, velmi príjemne mne prekvapilo, ze budu mít spoustu volna. Nechápu, proc zeny tolik mluví o domácnosti a delají z toho takovou vedu, kdyz je to cinnost, která vyzaduje tak málo casu. Jde jen o to, jak si ho zorganizovat.
Veceríme kazdý kotletu. Já i pes. Na stole mám svícku, protoze to delá peknou atmosféru, také svátecní prostírání a ve vázicce ruzi. Pes mel pastiku - paté de canard - jako predkrm, pak maso s jemnou zeleninou a keks jako dezert. Piju víno a kourím doutník. Uz dlouho jsem se necítil tak dobre.

Úterý

MUSÍM SE znovu podívat na svuj casový rozvrh. Zdá se mi, ze bude vyzadovat malé zmeny. Psovi jsem vysvetlil, ze kazdý den není ovsem svátek a nemuze tedy mít vzdy predkrm a hlavne tri misky, které pak musím umývat. Pri snídani jsem si vsiml, ze výroba pomerancové stávy má jednu nevýhodu. Ovoce znecistí celý prístroj. Jiná moznost - udelat stávu rovnou na dva dny. Pak bych nemusel stroj mýt denne.
Objev : Zjistil jsem, ze párky mohu ohrát v polévce a usetrit tak jednu nádobu, kterou nemusím mýt. Rozhodne nemíním denne luxovat, jak si to prála zena. Úplne postací jednou za dva dny. Dulezité je se prezout a otrít psovi packy - to je vse. Jinak se cítím skvele.

Streda

MÁM POCIT, jako by mi domácnost zabírala více casu, nez jsem odhadoval. Budu muset svou cinnost zracionalizovat. První kroky : Koupil jsem jídlo v sácku. Nemusím prece ztrácet cas neustálým varením. Jídlo se nemá pripravovat déle, nez se jí. Stlaní je problém. Nejdrív rozhazovat prikrývky, pak vetrat a pak slozite stlát. Myslím si, ze není nutné stlát kazdý den, kdyz zase pujdu vecer spát. Mám pri stlaní pocit marnosti. Také psovi uz nepripravuji slozité jídlo. Koupil jsem uz hotové jídlo pro psy. Tváril se divne, ale nedá se nic delat. Kdyz mohu já jíst uz hotové jídlo, musí se prizpusobit i on.

Ctvrtek

UZ ZÁDNÉ pomerancové stávy! Jak takový nenápadný pomeranc dovede uspinit prístroj, to je neuveritelné. Kupuju hotovou stávu, v lahvích. Objev : Podarilo se mi vylézt z postele tak, ze jsem skoro vubec nenarusil prikrývky. Pak stacilo jen trochu uhladit deku. Ovsem chce to cvik a je nutné, aby se clovek behem spánku v posteli moc nevrtel. To znamená nestrídat casto polohy. Bolí me kvuli tomu trochu záda, ale to lze odstranit horkou sprchou. Prestal jsem se kazdý den holit. To je tedy opravdu zbytecná ztráta casu. Navíc tím získám cas, který mi chybel a kterým disponuje zena, která se neholí. Zjistení : Je zbytecné jíst pokazdé z jiného talíre. Pridelává se tím nádobí, to je hotové mrhání. Mýt neustále nádobí mi zacalo jít na nervy. Také pes jí z jedné misky. Je to koneckoncu jen zvíre. Poznámka : Dospel jsem k záveru, ze luxovat stací maximálne jednou týdne. K obedu i k veceri jsem mel párky.

Pátek

KONEC ovocným stávám! Láhve jsou moc tezké. Zjistuji následující: Ráno párek chutná dobre. V poledne méne. Vecer vubec. Kdyz clovek jí párky déle nez dva dny, muze to zpusobit i lehkou nevolnost. Pes dostal susené jídlo. Je stejne výzivné a hlavne - nemaze to misku. Jinak bych si uz pripadal jako automatická mycka nádobí. Prisel jsem na to, ze polévku lze jíst rovnou z hrnce. Chutná stejne. Zádné talíre, zádnou naberacku! Prestal jsem vytírat podlahu v kuchyni. Tato cinnost mi uz sla na nervy jako predtím stlaní. Mám dojem, ze mám moc odpadku. Nevím, odkud se berou. Musím s nimi behat ven. Poznámka : Konzervy nepadají v úvahu, protoze se umaze otvírák.

Sobota

NAC SE VECER svlékat, kdyz se ráno zas musím oblékat? To si radeji déle polezím. Navíc se nemusím vubec prikrývat, takze postel zustane perfektne ustlaná. Pes nadelal drobecky. Vynadal jsem mu. Nejsem jeho sluzka! Zvlástní, uvedomil jsem si, ze takhle se mnou obcas mluví zena .... Dnes je den holení, ale vubec do toho nemám chut. Muj nervový stav není dobrý. Snídat budu jen to, co se nemusí rozbalovat, otvírat, krájet, mazat, varit nebo míchat. Vsechny tyhle cinnosti mne rozcilují. Plán : Obed sním prímo ze sácku, rovnou nad sporákem. Zádné talíre, zádné príbory, zádné prostírání a jiné nesmysly. Trochu me bolí dásne. Mozná ze je to nedostatek ovoce, které je moc tezké na dopravu. Treba je to zacátek kurdejí? Myslím na Amundsena ? Odpoledne telefonovala zena a ptala se, zda jsem umyl okna a vypral prádlo. Hystericky jsem se rozesmál. Rekl jsem jí, ze na takové veci nemám vubec cas. Mám problém s vanou. Ucpala se spagetami. Moc mi to ale nevadí, protoze uz se stejne nesprchuji. Poznámka :Jíme-li se psem rovnou z lednicky, je zapotrebí to udelat rychle, aby nezustala dlouho otevrená.

Nedele

POZOROVALI jsme se psem z postele, jak v televizi jedli lidé nejruznejsí pokrmy a lahudky. Oba jsme meli plné pusy slin. Jsme oba zesláblí a mrzutí. Ráno jsme snídali neco z psí misky. Ani jednomu to nechutnalo. Mel bych se umýt, oholit, ucesat, udelat psovi jídlo, jít s ním ven, umýt nádobí, uklidit, nakoupit a udelat celou radu dalsích vecí, ale uz se mi nedostává sil. Mám pocit, ze se neudrzím na nohou a ze mi slábne zrak. Pes prestal vrtet ocasem. V posledním pudu sebezáchovy jsme se odplízili do restaurace. Jedli jsme skvelá jídla na ruzných talírích víc nez hodinu. Pak jsme odesli do hotelu. Pokoj je cistý, uklizený, útulný. Rozházel jsem postel a opet spal jako na zacátku expedice. Myslím si, ze je to ideální resení, protoze takhle skutecne usetrím spoustu casu. Az se zotavím, budu premýslet, k cemu ho pouziji!